Mariánské Lázně žijí Chopinovým festivalem, ten je teprve ve své polovině

Budova Grand Hotelu Pacifik v Mariánských Lázních a podpis F. Chopina | Foto: David Novák, podpis z webu Chopinova festivalu

dig
dig

Ve čtvrtek 11. srpna 2016 byl odstartován ročník Chopinova festivalu s pořadovým číslem 57. Právě nenápadný festival v Mariánských Lázních je každoroční hudební sešlostí s tradicí. Během sudých ročníků pak nabízí kromě samotného skalního programu také soutěžní klání.

Oficiální otevření letošního ročníku proběhlo v pátek 12. srpna slavnostním zahajovacím koncertem v městském Casino centru. Koncertní síň byla, jak je již v Mariánkách zvykem, zaplněna především zahraničními posluchači, to však jistě neubralo ani trochu na kvalitě publika ani umělců, neboť právě české publikum bývá umělci vyhledávané. V první půli koncertu se představil litevský mladík Kasparas Uinskas s Chopinovým koncertem č. 2, f moll. Skvělá a osobitá interpretace, která se jen velmi málo inspirovala u velikánů interpretace Chopinovy tvorby jako Garricka Ohlssona, Marthě Argerich nebo Idil Biret, nabídla pojetí, které je velmi blízké i klasicky nevzdělanému posluchači. Citově založené a zvonivé melancholické části, střídající se s poeticky expresivními i technickými pasážemi, dohromady vytvořily skvělý hudební příběh. Druhou část pak ocenilo především zahraniční publikum, Západočeská filharmonie společně s polským dirigentem Michaelem Masciaszczykem předvedli Mendelssohnovu Skotskou symfonii.

Pondělní sólový koncert italského klavíristy Lorenza di Bello se nesl ve znamení komornější atmosféry místního městského divadla. Program sestavený ze skladeb dvou velmi odlišných, až navzájem protichůdných romantiků Chopina a Liszta Bello doplnil italským skladatelem, mistrem barokní sonáty Scarlattim. Zatímco v Chopinově baladě, valčíku či etudách využil své emotivnosti, citovosti chcete-li, Liszt se nesl ve znamení nezměrných kontrastů. Právě přechody z pasáží v lesním tichu až do smrtelné virtuozity jsou typickým znakem Lisztových skladeb a Ital se jejich interpretace zhostil velmi dobře. Je nutné však zdůraznit, že zatímco Liszt je známý svou okázalou cílevědomostí, Di Bella působil skromnějším dojmem, což bylo spíše ku prospěchu a právě tento skromnější přístup přispěl k tak hojnému nadšení ve tvářích posluchačů. Jinak řečeno, zdálo se, že využil své emotivní osobnosti, které však nechyběl legendární středomořský temperament. Scarlatti byla jakási vlastenecká třešnička. Kromě skvělé práce u klaviatury se Bella blýskl především efektně zvoleným repertoárem. Právě ten dal úspěšně vyniknout silným stránkám italského klavíristy, především technice, kontrastům či italské hudbě.

Přestože nejsme ještě ani v polovině festivalu, stačil již nabídnout pestrou paletu barev a zážitků. Do 21. srpna, kdy letošní ročník končí, nabídne ještě několik velmi zajímavých vystoupení, např. recitál Natálie Schwamové, excelentní mladé klavíristky.

Mladý český New Age klavírista, skladatel a klávesista, zajímá se především o klavírní hudbu jakýchkoli žánrů. V současné době studuje na bostonské Berklee College of Music a je šéfredaktorem tohoto portálu.

Zatím žádné komentáře

Odpovězte (Zanechte svůj komentář)

Vaše E-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete využít tyto HTML tagy a prvky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Powered by themekiller.com watchanimeonline.co