Po stopách slavných klavíristů: Alfred Brendel

Loučná nad Desnou. Toto malé městečko v Jizerských horách se skutečně může pyšnit tím, že zde poprvé spatřil světlo světa jeden z největších klavíristů všech dob. Je jím Alfred Brendel.

Alfred Brendel | (c)alfredbrendel.com

Narodil se zde 5. ledna roku 1931. Rodiče hudbou nežili, ale když se konečně usídlili v Záhřebu, dali svého šestiletého synka učit hře na klavír k profesorce Sofii Deželićové. Ten dále pokračoval na konzervatoři ve Štýrském Hradci, kde studoval hru na klavír u profesorky Ludviky von Kaan a kompozici u Artura Michela. Ve svých sedmnácti letech poprvé veřejně vystoupil a to nejen s díly J. S. Bacha, J. Brahmse nebo F. Liszta, ale také s vlastní klavírní sonátou. Svá studia dokončil u rakouského klavíristy a skladatele Eduarda Steuermanna, což zpečetil také účastí na mistrovských kurzech vynikajícího švýcarského klavíristy a dirigenta Edwina Fischera.

Podíváme-li se v jeho životopisu do kolonky vzdělání, je Alfred Brendel světovou raritou! Svou poslední hodinu klavíru měl v šestnácti letech a od té doby byl pouhým samoukem. Poslouchal jiné klavíristy, obdivoval zpěváky a práci dirigentů. Svůj styl tříbil převážně u magnetofonu, kde nahrával své skladby, učil se je poslouchat a reagovat na ně. Sám v rozhovorech říká, že nevěřil ničemu a akceptoval pouze to, na co přišel sám! V 18 letech získal čtvrté místo na významné Busoniho klavírní soutěži v Bolzanu a od tohoto okamžiku se definitivně rozhodl pro hru na klavír jako své hlavní zaměstnání. Svou kariéru budoval krok za krokem. Jednoho dne však přišel zlom. Koncertoval v Queen Elizabeth Hall v Londýně a i přesto, že hrál ne příliš populární Beethovenovy skladby, dostal druhý den hned tři nabídky od velkých nahrávacích společností. A tak započalo jeho nesmírně významné a celosvětově cenné klavírní počínání a bohatství uložené v nahrávkách skladeb slavných autorů.

Jako první klavírista na světě nahrál v 21 letech Lisztovu suitu Vánoční strom. Ovšem první významná nahrávka na dlouhohrající desku byla nahrávka jeho veřejného provedení Klavírního koncertu č. 5 Sergeje Prokofjeva, po němž následovala další a další zvuková zaznamenávání u velkých společností jako byl Vox Records či Philips Records.

Alfred Brendel také jako první klavírista nahrál kompletní Beethovenovo dílo pro sólový klavír včetně všech 32 Beethovenových sonát. Je zde nemožné zmínit všechny významné nahrávací projekty, které Brendel během své bezmála šedesátileté dráhy realizoval, ale nelze opomenout kompletní nahrávku Mozartových klavírních koncertů s Academy of St. Martin s dirigentem Nevillem Marrinerem, dále pak díla J. Brahmse, F. Liszta, R. Schumanna a především F. Schuberta.

Z hlediska repertoáru je u A. Brendela zřejmé, že z důvodu jeho přílišné sebekritičnosti byl jeho výběr autorů řekněme až asketický. Pilířem jeho recitálů byla vídeňská klasicistní hudba Haydna, Mozarta a Beethovena, z romantiků interpretoval především Schumanna, Liszta a Brahmse. Na otázku, proč tak málo zařazoval díla klavírní ikony F. Chopina, odpovídá bez obalu a s příznačnou pokorou, že proč by měl hrát něco, co ostatní dovedou lépe…?

Zcela výsostné postavení pro A. Brendela měl však Franz Schubert. Právě zde můžeme skutečně obdivovat Brendlovo pokorné mistrovství, protkané zvukově barevnou bohatostí. Pro temperamentní posluchače může být hra A.Brendela poněkud uskřípnutá, prosta jakýchkoli extrémů, zklamání, ale pokud pochopíme, co je cílem tohoto přemýšlivého a hluboce meditativního umělce a naladíme svůj sluch na onen mikrosvět Brendelových dynamických a agogických prostředků, kterými tlumočí svůj vnitřní hudební záměr směrem k posluchači, budeme štědře a bohatě odměněni. A možná proto je tolik náročný na ticho v sále. Již několikrát se stalo, že svou nelibost vůči kašlání a různému posluchačskému rušení dal verbálně najevo přímo během koncertu. Jen v tichu můžeme skutečně uslyšet nádheru. Jak píše v jednom ze svých skvělých literárních počinů…“zajímavé je, že slovo listen a silent mají stejná písmena…opravdu zvláštní shoda“.

Alfred Brendel je a vždy byl renesanční člověk. Kromě klavíru, miluje již od dětství film, maluje obrazy, sbírá karikatury, píše knihy, píše básně. Obzvláště miluje humor, spatřuje v něm větší sílu, než se může na první pohled zdát. Říká: ,,Humor, komedie a groteska mi nebyla nikdy cizí, ale tato zkušenost mi ukazovala, že je v mém nitru cosi, co mě chce povzbudit a potěšit. “

Alfred Brendel uskutečnil za svůj život jako jeden z mezinárodně nejuznávanějších klavíristů mnoho koncertních turné po Spojených státech, Jižní Americe, Japonsku, Austrálii a samozřejmě Evropě. Od 70. Let žije v Londýně. Z prvního manželství má dceru Doris a s druhou ženou Irene Semlerovou dcery Katharinu a Sophii a syna Adriana, který je vynikající violoncellista.

O své celoživotní lásce klavíru píše v jedné ze svých knih toto: ,,Už při letmém pohledu na rozsah a hojnost klavírní literatury si uvědomíme, že tento nástroj dokáže divy. Když klavírista zatouží, dokáže klavír navodit dojem zpívajícího hlasu, témbrů jiných nástrojů či celého orchestru. Může dokonce vyčarovat i duhu nebo různé sféry. Tento sklon k metamorfóze, tato alchymie je naše nejvyšší privilegium.“

                                                              (Alfred Brendel: Abeceda klavíristy)

Lenka Grešová je absolventkou Pražské konzervatoře a také současnou studentkou klavírní pedagogiky na brněnské JAMU. V současné době vyučuje na ZUŠ v Poděbradech hru na klavír.

Zatím žádné komentáře

Odpovězte (Zanechte svůj komentář)

Vaše E-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete využít tyto HTML tagy a prvky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Powered by themekiller.com watchanimeonline.co