První český klavírista vystoupil sólově na letošním Chopinově festivalu

Jan Simon v městském divadle v Mariánských Lázních | Foto: Jiří Pužej

Letošní ročník Chopinova festivalu v Mariánských Lázních poctil sólovým recitálem první český klavírista. Pozvání organizátorů letos přijal Jan Simon. Právě on je laureát Soutěže královny Alžběty v belgickém Bruselu, jedné z nejslavnějších hudebních soutěží světa, jejíž zatím poslední soutěž v kategorii klavír ovládl český interpret Lukáš Vondráček. V podání Simona zazněly výhradně skladby Chopina.

V úvodním Nokturnu c moll op. 48 č. 1 se Simon snažil navodit melancholickou náladu především někdy krásně znějícími tóny v pianu, jindy pečlivě promyšlenou agogikou. Simon není klavíristou, který by vsadil na intuici či na sílu momentu skladby a ve svém projevu dává najevo, že právě místa, kdy zpomalí či prodlouží pauzu mezi frázemi, má velmi pečlivě promyšlená. Balada F dur op. 38 nabídla velké dynamické skoky, především z velmi tichých pasáží do plného tónu, ale také ohromující dramatické části, ve kterých Simon využil své mužné síly a rozezněl klavír hrou do dna kláves. I balada se vyznačovala velmi promyšlenou agogikou a rozvržením síly úhozu do kláves v jednotlivých frázích.

4 mazurky op. 17 Simonovi sedly především z hlediska rytmiky. Posluchač mohl zaregistrovat, s jakou přísností se Simon snaží o přísnou rytmiku. Zatímco mazurky nebývají z nejzajímavějších Chopinových skladeb, v Simonově podání se jedná o velmi zajímavé a originální interpretace. Ze sady čtyř mazurek je nejznámější druhá v pořadí, ve které se Simonovi povedly kromě plných basů také výšky, v pořadí třetí mazurce pak překvapil plynulými dynamickými oblouky i nečekaně lyrickým pojetím.

Scherzo h moll op. 20 nabídlo znovu velmi šikovně vyprojektované dynamické oblouky, ale také poměrně dobře vystavěné prvky agogiky. V technicky náročných částech občas Simon podlehl náročnosti a nestačil se soustředit na barvu tónu, některé z nich proto mohly vyznít lehce syrově. Velmi pozitivně naopak působila dynamika, kterou Simon nejen že varioval v obloucích, v částech s konstantní dynamikou udržoval přesně stálou sílu úhozu, čímž dodal své interpretaci jistý prvek dokonalosti, alespoň tedy po dynamické stránce.

Přísnou rytmiku i hezkou agogiku předvedl Simon v prvním z dvojice nokturn, konkrétně v nokturnu e moll op. posth. Občas nepřesnou artikulaci především celistvostí, tedy rozdělením skladby na jednotlivé fráze tak, aby působilo co nejpřirozeněji. Nokturno Es dur op. 9 č. 2 pak Simon krásným způsobem zakončil. Lyrické pojetí závěru připravilo atmosféru pro jedno z největších Chopinových děl, sonáty b moll op. 35. Tato čtyřvětá sonáta obecně nebývá z nejhranějších kompozic, její velkou část však zabírá třetí věta, tzv. pohřební pochod, který je sám o sobě velmi známou Chopinovou skladbou. Právě tento pochod pak v Simonově podání vyzněl z celé sonáty nejlépe. Kromě znovu velmi dobře vystavěných dynamických oblouků se vyznačoval také přirozenou agogikou a lyričností.

Klavírní recitál

21. srpna 2017

Jan SIMON (ČR) – klavír

Fryderyk CHOPIN:
Nokturno c moll op. 48 č. 1
Balada F dur op. 38
4 mazurky op. 17
Scherzo h moll op. 20

Nokturno e moll op. posth.
Nokturno Es dur op. 9 č. 2
Sonáta b moll op. 35:
– I. Grave. Doppio Movimento
-II. Scherzo
-III. Marche Funèbre: Lento
-IV. Finale: Presto. Sotto voce e legato

Mladý český New Age klavírista, skladatel a klávesista, zajímá se především o klavírní hudbu jakýchkoli žánrů. V současné době studuje na bostonské Berklee College of Music a je šéfredaktorem tohoto portálu.

Zatím žádné komentáře

Odpovězte (Zanechte svůj komentář)

Vaše E-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete využít tyto HTML tagy a prvky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Powered by themekiller.com watchanimeonline.co