Vyprodaný koncert: Krajný předvedl skvělého Beethovena a fantastického Chopina

Boris Krajný v roce 2010 | Obrázek: CzechFolks.com, Josef Čermák

Poslední březnový den nabídl kromě krásného počasí také jeden opravdu úchvatný klavírní zážitek. Vyprodaný Kostel sv. Vavřince v pražské Hellichově ulici nadšeně přivítal pedagoga pražské HAMU a veleúspěšného klavírního virtuose Borise Krajného. Koncert byl součástí Svatovavřinecké sezony, tradičně organizované Pražským jarem jako jakýsi komorní minifestival, konající se před vypuknutím hlavní festivalové sezony.

Prostory kostela, modernizovaného právě k účelům organizace koncertů klasické hudby, rozezněly v první půli koncertu tóny Beethovenovy Klavírní sonáty C dur, jinak zvané také jako Valdštejnská. Známý motiv z první věty se přes bouři proměnil v krátkou druhou větu, rozvážnou a citovou, následovanou závěrečnou třetí, zvukově rozmanitou a bohatou částí. V prostorách kostela nádherně vynikl charakter skladby. Sonáta, kterou Beethoven dokončil během svého nejplodnějšího období v roce 1804, je jakousi předzvěstí romantické hudby, blížící se svým charakterem mimo jiné ke skladbám poláka Fryderyka Chopina.

Druhá půle koncertu byla zasvěcena právě mistru klavíru. Chopinovo Nokturno cis moll v originální interpretaci předznamenalo celý zbytek koncertu. Technicky bravurní interpretace Chopinových skladeb následovala známou skladbou Fantasie-Impromptu, Krajným excelentně interpretovanou. Do interpretace právě této skladby vložil přesně to, co skladba potřebovala, brilantní techniku i něžnost a také citovost, která běžně v interpretacích právě tohoto díla chybí. Zážitek během této skladby svádí až k obraznému „fantastický, fantazie“, jak ale Krajný dodává: „Ony Chopinovy skladby jsou často pojmenovány jinak, než by tomu správně mělo být (dle formy, pozn. redakce). V tomto známá jsou Chopinova Scherza či Etudy, které mají se stejnojmennými formami společné asi jen to, že řeší určitý technický problém.“

Etuda E dur, lyričtější skladba známá především díky svému hlavnímu motivu, uvedla poslední dvě skladby, Brilantní valčík a Polonézu, obě As dur. Obě skladby vznikly na základě inspirace Chopina ve folklóru, především pak tradičních polských tancích. Po mohutném aplausu čekal posluchače ještě přídavek, který ukončil celý koncert.

Repertoár byl představením skladeb, které po delší dobu nezazněly. Jak říká sám pan Krajný: “ Je to cyklus, takže jsem vybral něco, co tu už dlouho nebylo. Během podzimu jsem hodně hrál Ravela a celkově to byl kompromis mezi tím, co bylo v cyklu zase po dlouhé době a tím, co bych chtěl publiku představit sám.“ Během předchozích sezon se Boris Krajný soustředil především na autory ne tak světově známé, jako je právě Chopin. Jak uvedl: “ Myslím, že každý klavírista je velmi uchvácen hudbou Chopina. V poslední době jsem se ale zabýval ruskými autory a díly, která jsou poměrně neznámá. Skrjabin sice známý je, ale jeho začátky, nebo skladatelé Lyadov, Lyapunov, Rimsky(-Korsakov), každý z nich se snaží psát jako Chopin, v jejich skladbách je mnoho krásných romantických harmonií, proměn, vrcholů a melodií, ale tito autoři se nehrají.“

Program koncertu:

Ludwig van BEETHOVEN
– Sonáta pro klavír C dur, op. 53, „Valdštejnská“

Allegro con brio
Introduzione. Adagio molto
Rondo. Allegretto moderato

Fryderyk CHOPIN
– Nokturno cis moll, op. posth.
– Fantasie-Impromptu cis moll, op. 66
– Etuda E dur, op. 10, č. 3
– Brilantní valčík As dur, op. 34, č. 1
– Polonéza As dur, op. 53

Mladý český New Age klavírista, který v roce 2015 vydal své debutové klavírní album "Lost in the Wind", zajímá se především o klavírní hudbu, ale také o přírodní vědy. Studuje na gymnáziu Open Gate v Babicích a je šéfredaktorem tohoto portálu.

Zatím žádné komentáře

Odpovězte (Zanechte svůj komentář)

Vaše E-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete využít tyto HTML tagy a prvky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Powered by themekiller.com watchanimeonline.co